Staré objekty na Blanensku - Výpravy do minulostí - "Badatelna"
Další text a obrazky byly zkopirovany z webových stranek Davida Varnera www.davar.cz/badatelna
Úvod --- Staré cihly --- Komunikace --- Kryty --- Letadla --- Opevnění --- Ostatní --- Pozorovatelny --- Voj. technika --- Skupina B4 --- Odkazy --- Napsali o nás --- REGIONALIA --- Kontakt Homepage --- Old Bricks --- Communications --- Shelters --- Aircraft--- Fortifications --- Miscellaneous --- Lookouts --- Military Stuff --- Links --- News Articles --- Contact
|
|
Pozorovatelny: Pozorovatelny v Blansku Lookouts: Lookouts in Blansko Summary:The article describes various lookouts found in Blansko area. The objects had been built around the CKD iron works facility and around the town. The lookouts have been built in 1950s till 1970s. Some of the contain remains of equipment including furniture and telephone connection wires. V Blansku se doposud podařilo nalézt 5 pozorovatelen: 4 objekty kolem areálu bývalého ČKD Blansko a 1 objekt typu "kostka" na Starém Blansku. Pozorovatelny kolem bývalého ČKD Blansko Kolem významného strojírenského podniku ukrytého v údolí Punkvy bylo v reakci na korejskou krizi začátkem padesátých let postaveno několik cihlových pozorovatelen. Výstavbu měly na starosti štáby Civilní obrany na ONV a v jednotlivých průmyslových podnicích.Typově se jednalo o velice podobné objekty s průzory na 3 světové strany o rozměrech 30 x 10 cm opatřenými plechovými posuvnými kryty. Na střeše býval zřejmě cihlový komínek a ve stropě prostup na vodiče komunikační sítě. Objekt č.1: Nachází se a kopci u zátočin silnice na Klepačov v prudkém svahu přímo proti lomu u nádraží. V rohu je vidět očouzený komín, z boku vede do objektu trubka (na anténu?). Objekt je přístupný bez dveří, prázdný a zdevastovaný.
Objekt č. 2: Najdeme ho pod oplocením kynologického cvičiště na pravém svahu Arnoštova údolí. Pozorovatelna rozbitá, stěny jsou pobořené a střecha z betonových překladů se zřítila do místnosti. Typově se jednalo zřejmě o analogii klepačovského objektu. Stav v roce 2004 je na prvních dvou fotografiích, zbytek snímků ukazuje pozorovatelnu na podzim 2012, kdy byl její stav podstatně horší.
Objekt č. 3: Nachází se na skále nad slévárnou ČKD na pravém břehu Punkvy. Pozorovatelna je tentokrát postavena z cihel a tmavých tvárnic. Má tři průzory vytvarované z cihel s posuvnými uzávěry. Vchod v zadní stěně, dveře chybí, zbyly jen zárubně. Vedle dveří je kovový žebřík na střechu objektu. Zábradlí kolem střechy je částečně stržené dolů. Vedle žebříku je na střeše cihlový komínek. Pozorovatelna je na výborném místě a nabízí krásný rozhled po celé údolí zaplněném průmyslovými objekty sléváren. Uvnitř pozorovatelny jsou zbytky dřevěné podlahy a nepořádek.
Objekt č. 4: Zatím poslední objevená pozorovatelna kolem ČKD Blansko se nachází ve velmi nepřístupném terénu ve svahu za slévárnou cca 100 m od koryty Punkvy. Příčná pozice přibližně odpovídá pozorovatelně na pravé břehu, která se však nachází mnohem výše na skále. Opět se jedná o neomítnutou cihlovo-tvárnicovou (převažují tvárnice tmavé barvy) stavbu uvedených rozměrů s třemi průzory. Díky odlehlé lokalitě je ze všech popisovaných pozorovatelen nejlépe zachovalá. Na zadní straně je u objektu z tvárnic nasucho postavena zídka chránící vchod proti zasypání. Tím vznikla u zadní stěny objektu ulička široká 80 cm. Stejný je komínek (zde je vlevo nad dveřmi) i vnitřní uspořádání, průzory s posuvnými kryty apod. V lese jsou dosud patrné sloupy s telefonním nebo elektrickým vedením, na západní stěně je zbytek svodu se 4 keramickými izolátory. Ze dveří zbyly jen kusy plechu, torzo zámku běžného typu a shnilá dřevěná výplň. Průzory jsou vytvarovány z betonu s dřevěnými prkénky (snad zbytky bednění??). Uvnitř objektu je stará zahradní židle a stůl. Zasouvací kryty průzorů mají jednoduchou otočnou pojistku.
Staré Blansko V zahradě pod lesem se nachází betonová pozorovatelna typu Brno - Husovice se třemi průzory vytvarovanými z betonu. Pozorovatelna má dvě místnosti. Vstup do první, pozorovací, je pod středním průzorem a je zakrytý dřevěnými dvířky. Do zadní místností se prochází (nebo spíš prolézá) otvorem v levé spodní části zadní stěny. Uvnitř je průzorem vidět na otvor do zadní místnosti. Vypadá to, že je bez dvířek. Uvnitř je nějaká polička a snad starý stůl. Pozorovatelna se nachází na soukromém pozemku nevrlého majitele a vstup dovnitř není možný. Objekt je zřejmě využíván jako příležitostný sklep.
Prameny: |
Kryty: Kryty v Blansku
Shelters: Shelters in Blansko
Summary:The article describes shelters in Blansko that have been built for employees of local iron works factory. The origin of the shelters ranges from WW2 times till 1970s. The shelters feature concrete-brick portals, some have the main room dug into a rock slope.
Kryt CO pod státním úřadem
Rozsáhlý kryt CO se nachází pod významnou státní institucí ve středu města. V současné době je vyřazován ze stavu HZS a v budoucnu se počítá s jeho úpravou na archiv či depozitář. Vybavení krytu je tak téměř kompletní, nechybí funkční filtrovna s agregátem Škoda, zazděný nouzový výlez ústící na komunikaci před budovou, operační místnosti, toalety, a sklady rozmanitého materiálu. Nalezen zde byl i radiomaják sloužící k lokalizaci zasypaného krytu.
Tovární kryt CO v DSB
Zajímavě řešený kryt CO se nachází v areálu slévárny DSB. Pod povrchovým skladem slévárenských písků se nachází podzemní "bunkr" neznámého určení, pravděpodobně sloužící k nouzovému ukrytí pracovníků slévárenského závodu tehdejšího ČKD. Vstup do krytu je již léta zasypán pískem, zbytky zdiva a pískem. Vstup dole je opatřen tenkými pákovými dveřmi z plechu.
Uvnitř krytu je jedna dlouhá chodba o rozměrech 25 x 3,5 m neznámého účelu bez jakýchkoliv zbytků vybavení. Jediné, co si zde zaslouží pozornost, jsou krásná brčka na stropě...
Na vchodovém konci chodby je malá místnost s prefabrikovaným stropem.
Na opačném konci krytu dvě malé místnost. Jedna z nich dosud obsahuje toaletu, v druhé je údajně pod závalem vstup do nouzového výlezu...
Za laskavé umožnění vstupu do krytu děkuji p. Ovadovi z DSB.
Tovární kryt CO v ČKD
Kryt se nachází přímo u silnice Blansko - Lažánky. Dodnes je aktivován a udržován pracovníky ČKD. Vchodový objekt má dva vstupy kryté uzamčenými mřížemi. Na levé mříži je kovový štítek s číslem 31. Hned za zalomeným vchodem jsou první pákové dveře a následuje odmořovací chodba se sprchami pro dekontaminační roztoky.
V chodbičce pravého vchodu je dosud funkční agregát Slavia DES 30 S.
Na stěných krytu jsou původní přístroje na měření vnitřního a vnějšího tlaku vzduchu. V kovových "propustích" u vchodů jsou přepouštěcí klapky. Sloužily k vyrovnání tlaku před otevřením dveří.
V přední části krytu jsou kabiny pro telefonisty, místy jsou na zemi stohy dokumentů (údajně obsahují i instrukce k převodu mírové produkce ČKD na válečnou výrobu). V kabinách telefonistů jsou staré přepínací a kolíčkové ústředny.
Na stěnách nechybí cedule s řádem pro pobyt v krytu. Zázemí bylo tvořeno několika místnostmi s běžnými dřevěnými policemi. Vodní režim krytu byl zajištěn pomocí vrtané studny s čerpadlem a expanzní nádobou. Umývárny s bojlery i toalety jsou samozřejmě novodobé ze 70. až 80. let.
Centrem krytu je operační místnost s řadou telefonů, ústředem a světelnými tabulemi obsahujícími symboly neznámého určení. Další operační místnost obsahuje jen školní lavice.
Filtrovací aparatura umožňovala výměnu vzduchu v krytu bez možnosti uzavřeného režimu. Nechybí radiátor na ohrívání nasátého vzduchu, agregáty na snížení vlhkosti i čerpadla s nouzovým ručním pohonem klikou.
Nouzový výlez je uzavřen svojicí standardních dvířek se 4 šroubovými uzávěry. Vyústění nouzového výlezu je ve stráni nad krytem (na snímku označeno kolečkem).
Na potrubích jsou místy pěkné sintrové náteky a dokonce i krápníky o výšce až 10 cm.
Tovární kryt CO
V jedné nejmenované blanenské továrně je výborně zachovalý kryt CO ze 70. let. Vstupuje se do něj klasickými "pákovými" dveřmi natřenými na šedo. Hned za dveřmi je plastová cedulka oznamující, že vcházíme do protiplynové předsíně. Zde je krásně udržovaný ventilační a filtrovací agregát poháněný motorem, ale vybavený i nezbytnou klikou. Filtr je černý plechový válcového tvaru. Do systému trubek je napojen z obou stran a zafixován pryžovými manžetami a svorkami. Vedle agregátu je WC s plastovým prkýnkem zelené barvy.
V další místnosti probíhalo řízení provozu krytu. Vypadá jako malá školní třída s židlemi, lavicemi a telefony.
V rohu řídící místnosti je u podlahy vstup do nouzového výlezu. Ten je vybaven kramlemi a po cca 5 m končí kovovým poklopem.
V celém krytu jsou k vidění zajímavé artefakty z minulé éry, například poplachová světla s červeným "kloboučkem", jakási vrátnice s okýnkem pro obsluhu krytu, přístroj ke hlídání přetlaku vduchu v protiplynových prostorech...
Ředitelství ČKD
V Blansku se nachází několik opuštěných krytů CO. Jeden z nich je u ředitelství ČKD a je zazděný cihlovou příčkou. Měl snad sloužit pro zaměstnance ředitelství.
Klamovka
Další dva kryty jsou přímo u silnice v zatáčce naproti Klamovce. Údajně měly sloužit pro zaměstnance přilehlých provozů. První z nich směrem od Brna je uzavřený. Vchod tvoří plechové dveře s 3 řadami větracích otvorů v horní části. Cihlové zdivo je na levé straně vydrolené a rozpadá se.
Listopad 2005: kryt je otevřený, uvnitř je skládka pneumatik.
Druhý kryt je přístupný. Jeho portál je z kamene a cihel, dveře zcela chybí a uvnitř je tradiční smetiště. Za vchodem je vyzděná část dlouhá 2 m. Pak kryt pokračuje jen výlomem ve skále o šířce 4 m a délce 10 m.
Komunikace: Stezka pod Novým Hradem
Communications: Old Path Near the Novy Hrad Castle
Summary: The article describes unknown path along the Svitava river near Blansko. The path leads in a steep slope. It is reinforced by stones. Its purpose is yet unknown. The path might have been built together with the railway track as a "fire protection" path. As forests often got burnt from loco-motion exhaust sparks, the fire-fighters needed a access path for fire suppression. Another possible purpose of the path could be protection of water line beneath the slope.
O původu stezky nad železniční tratí mezi druhým a hradským tunelem (je krásně viditelná zvláště v zimě) se vedou již delší dobu spory. Zde je přehled nejčastějších hypotéz: a) souvislost se středověkou kupeckou cestou vedoucí podél Svitavy z Blanska do Brna. Tento předpoklad pravděpodobně není správný. Zmíněná kupecká cesta vedla níže - přibližně v trase dnešní silnice. Navíc šířka 2 m (místy jen 1 m) by zřejmě nebyla dostatečná pro provoz kupeckých povozů. b) souvislost s budováním železniční trati ve 30. letech 19. století. Podobné stezky byly budovány v rámci "protipožární ochrany" lesů kolem tratí. Při průjezdu vlaků docházelo totiž k zapálení lesa jiskrami z komínu lokomotivy a vzniku požárů. Stezky pak umožňovaly přístup k hořícím porostům a účinné hašení.
Stezka, jejíž původ není dosud uspokojivě objasněn, začíná ve směru od Blanska do Brna za zatáčkou s odbočkou na Olomučany. Vlevo zde ze silnice odbočuje lesní cesta, která vede dále podél řeky Svitavy.
Cesta prochází pod zřícennou Čertova hrádku a stáčí se doprava. Zde je v zátočině zpevněna kamennou zdí odpovídající svým charakterem stezce nad železniční tratí (viz níže).
Dále cesta pokračuje mírně z kopce a kolem osamělé chaty v říční nivě vede kolem řeky zpět k hlavní silnici. Místy jsou nad cestou v lese zpevňovací zídky.
Po dalších několika stovkách m ústí stezka na hlavní silnici.
Její hypotetické pokračování začíná před mostem ve svahu směrem k tunelu. Stezka zde začíná ve výšce cca 4 m nad silnicí a míří několika serpentínami prudce do kopce.
Vychází z lesa přímo nad tunelem a pokračuje po vrstevnici. Místy jsou v okolních skalách navrtané otvory (pravděpodobně pro nálože).
Stezka se stáčí obloukem a vede nad řekou a železniční tratí cca 500 m. Místy jsou kamenné zídky porušené a zřícené do údolí. Vpravo i vlevo od hlavní stezky jsou ve svazích zpevňující zídky ve více úrovních. Průměrná šířka stezky je kolem 2 m, najdou se zde však i místa široká jen 1 m, kdy převislé skály zasahují do stezky.
Stezka se stáčí k západu a končí v malém údolíčku potoka. V tomto místě jsou naromaděny kmeny stromů a suť.
Dále do kopce pokračuje směrem na Olešnou lesní cesta, která je však ve velmi špatném stavu a tak je návaznost nejasná.
Poslední zatím nalezenou zajímavostí této oblasti je zbytek sklípku na trhaviny v lese u silnice v úrovni druhého tunelu. o kousek dál jsou betonové základy nejasného účelu. Tyto fragmenty pravděpodobně souvisí se stavbou tunelu.
Staré cihly: Bývalá Nejezchlebova cihelna v Blansku
Old Bricks: Former Nejezchleb Brick-kiln in Blansko
Summary:The article describes buildings of old brick-kiln that had been in operation until 1980s. Formerly property of Nejezchleb family, it was leter included in a socialist entrprise to produce bricks for Blansko area. There is a circular Hoffman kiln with oval plan configuration and successive chambers for continous brick production. Upper floors of the brick factory has been used for brick drying process.
Starou opuštěnou cihelnu na Starém Blansku pod Olešnou zná ve městě snad každý. Nepříliš známá je však její historie, která se táhne od 30. do 70. let 20. století. Byly zde vyráběny cihly pro většinu blanenských domů. V roce 1925 cihelnu založil pan Nejezchleb. Nejdříve se zde vyráběly cihly německého rozměru, později cihly klasické. Výroba probíhala v kruhové Hoffmanově peci.
Kruhová (Hoffmannova) pec byla vynalezena na přelomu 18. a 19.století. Pec mela tvar kruhového kanálu, obezděného žáruvzdorným zdivem, který byl rozdělen na komory a každá byla napojena na společný komín uprostřed. Uhlí se do komor dostávalo průduchy ve stropě. Zbytkové teplo se využívalo k sušení zboží v ostatních komorách. Po vypálení jedné komory a vyvezení protilehlé, se celý proces posunul o jednu komoru. Pro usměrnění proudění vzduchu byla čerstvě navezená komora oddělena přepážkou z papíru nebo textilu, která byla zničena přibližující se horkou zónou. Tento typ pece znamenal přechod ke kontinuálnímu výpalu. Průměr a výška tunelu dosahovaly až 8 m a tvar byl později změněn na oválný z důvodu úspory místa. Obvod pece býval i delší než 250 m.
Koncem druhé světové války byly v cihelně uskladněny barvy firmy Ladislav Raný a dřevěné hranolky firmy Tesařství Jakubec. Při útoku sovětských bitevníků dne 26. 4. 1945 byly tyto zásoby zapáleny a došlo k požáru.
Mohlo se jednat o chybu v navigaci při leteckém útoku. Dělostřelci mají azimut 0 na severu, protiletadlové jednotky na jihu. Proto byly místo blanenské Salmovy cihelny v Palavě zasažena omylem naše cihelna. (p. Nejezchleb)
Po válce se Nejezchlebovi snažili obnovit výrobu, v roce 1948 však byla cihelna znárodněna. V roce 1950 byla cihelna začleněna do blanenského podniku komunálních služeb a v roce 1960 se stala součástí státního podniku Cihelny Gustava Klimenta, n. p. Brno. Z této doby pochází značky CGK na cihlách zde vyrobených. V roce 1975 zde byly výroba ukončena. Po roce 1989 byla cihelna vrácena rodině původních majitelů. Bohužel hliník byl v dobách totality zavezen a budovy byly zchátralé. Obnovení výroby cihel tedy nebylo reálné.
Dnes probíhá jen údržba areálu a osud cihelny je nejistý. Na fotografiích je vidět budova cihelny, domek, kde bydlí potomci majitelů, zbytky cihlových výrobků s označením CGK, spodní patro cihelny, vnitřek monumentální kruhové pece, první patro cihelny, kde byly otvory pro doplňování paliva do pece, a horní patro s manipulačním vozíkem, kde se cihly před vypálením sušily.
Cca 100 m od budovy cihelny se nachází zarostlý hliník a v něm reziví pásový dopravník na kolejovém podvozku, bez motoru a příslušenství. ¨V místech, kde býval pás na kladkách, prorůstají mezi rameny dopravníku stromy...
Prameny:
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=ca91e78e-0c5b-40cc-b01a-173d3ff09ddb
Ostatní: Salmův mlýn s elektrárnou v Blansku
Miscellaneous: Salm Mill with Water Turbine Plant in Blansko
Summary:The article describes interesting old building of Salm mill in Blansko. Today, the mill is abandoned, only a small power plant with a Francis turbine is still in operation. The turbine has been renovated in 1970s and produces electricity for municipal office.
Na severním okraji Blanska je hned vedle železniční trati budova starého Salmova mlýna. Jedná se o dvoutraktovou secesní stavbu s navazujícím vodním dílem - náhonem pro malou vodní elektrárnu. Již od svého založení fungoval mlýn i jako závodní elektrárna pro potřeby svého zakladatele a původního majitele knížete Hugo Salma - Reifferscheidta. Ten požádal v roce 1905 o povolení výstavby závodních elektrocentrál pro zásobování velkostatku i přilehlých obcí Blansko, Dolní Lhoty a Rájce Jestřebí. Šlo o dvě centrály - jednu v Salmově knížecím mlýně, a druhou v Rájci nad Svitavou. Roku 1909 byla zdejší centrála dokončena, roku 1910 již byla v provozu a téhož roku obdržela koncesi na zásobování města Blanska elektrickým proudem. Byla to jedna z prvních závodních elektrocentrál pionýrského období elektrizace Moravy. Roku 1913 pracovaly obě centrály ještě s elektrárnou v Dolní Lhotě (Jabůrkův mlýn) do společné sítě. Jejich výkon činil 87 kW, dodávaný proud byl střídavý 3x 3000 V / 220 V / 127 V s frekvencí 50 Hz což na tu dobu byly velmi progresivní parametry. Elektrárna v Blansku pracovala patrně do čtyřicátých let 20. století. Po válečných událostech II. světové války a po znárodnění byl provoz mlýna a elektrárny přerušen. Provoz mlýna zanikl. Elektrárnu obnovilo město Blansko v 70. letech 20. století za přispění podniku ČKD, který zde realizoval soustrojí s jednou spirální horizontální Francisovou turbinou, které je činné doposud.
V současné době je turbína funkční a slouží k zásobování zimního stadionu elektřinou. V letech 2005 až 2008 bylo vyrobeno průměrně 197 000 kWh. Vodá vtéká do elektrárny přes česlice, které zachytávají nečistoty. Ve strojírně je na plošině nad turbínou umístěno regulační zařízení ovládající pozici lopatek rozváděcího kola. Až na elektronický regulátor je vše původní, litinové.
Pod plošinou s regulačním zařízením protéká voda do turbíny. Hřídel vychází ven do spodní etáže strojovny a roztáčí setrvačník o průměru 2 m. Ten přes transmisi pohání generátor v druhé místnosti. Transmise bývala kožená, nyní se používá gumová, která se každé 3 roky musí vyměnit.
Je skvělé, že tuto malou elektrárnu nepotkal po druhé světové válce smutný osud jejích sestřiček a že krásný starý stroj dodnes vyrábí čistou elektřinu. Děkuji Ing. R. Snopkovi za laskavé umožnění návštěvy Salmova mlýna a p. Svobodovi za předvedení strojního zařízení.
Prameny:
Jaroš, Jiří : Slovník technických památek Blanenska. Blansko, Muzeum Blansko 2000.
